Anatomie kočky domácí

Tělo: Kočka domácí má dlouhé tělo na relativně krátkých nohách, krátký krk a poměrně širokou a krátkou hlavu a středně dlouhý ocas. Tělo je velmi pružné a to je zapříčiněno tím, že kočičí pátěř má oproti lidské o 26 obratlů více. Obratle páteře jsou spojeny svaly (ne vazy jako u člověka) a to také pružnost zvyšuje. Dalším rozdílem oproti člověku je, že kočka nemá klíční kosti, které umožňujé zdvihnout paži, protože tento pohyb ke svému životu nepotřebuje. U koček ozlišujeme 3 základní tvary těla: zavalitý, svalnatý a lehký.

Kostra: Kostra kočky se skládá z lebky, páteře, žeber s hrudní kostí a kostí končetin. Spojení pákovité stavby zadních končetin a silných zádových svalů umožňuje kočce velice rychlý start a mohutné skoky, není však vhodné pro dlouhodobý výkon. Dospělá kočka má cca 240 kostí. Páteř tvoří 7 krčních, 13 hrudních a 7 bederních obratlů, kost křížová a 20-27 obratlů ocasu.

Končetiny: Na předních končetinách má kočka 5, na zadních 4 prsty se zatahovatelnými drápy. Kočka má při chůzi drápy zatáhnuté a došlapuje na spodní plochy prstů, které jsou vybaveny měkkými polštářky. To jí umožňuje tichý pohyb, který je důležitý pro úspěšný lov. Drápy na předních nohách si kočka obrušuje pravidelným škrabáním, zejména o dřevěné předměty, zadní si okusuje.

Lebka a zuby: Lebka kočky je středně dlouhá se silnými čelistmi. Kočka má v mládí 24 mléčných zubů a v dospělosti 30 trvalých zubů (16 v horní a 14 v dolní čelisti). Špičáky jsou ostré a slouží v podstatě jako zbraň k zabíjení kořisti, trháky maso stříhají.

Mozek: U kočky jsou vyvinuté, ty části mozku, které řídí smysly důležité pro lov. Naproti tomu inteligenční centra jsou jednodušší než u člověka.

Střeva: Zažívací trakt kočky je přizpůsoben masové potravě, proto jsou střeva kratší než u všežravců.